Welness články

Sladké chutě a jak na ně

Období pozdního léta je dle čínské medicíny spojováno s orgánovou kaskádou žaludek, slinivka břišní a slezina. V tomto čase je tedy třeba zmíněné orgány opečovávat, zbytečně nezatěžovat a dopřávat jim vhodné potraviny.

S těmito elementy se váže sladká chuť – tolik diskutované téma nejen při redukčních dietách, ale také v rámci jídelníčku sportovců. Sladká chuť do jídelníčku přirozeně patří a je krátkozraké si ji dlouhodobě dobrovolně odpírat, protože se suneme z jedné nerovnováhy do druhé. Je dobré si ale říci, co je to žádoucí a správné „sladké“.

Ještě před tím bych ale ráda zabrousila do světa energií, protože pochopením těchto přirozených mechanismů, můžeme lépe začít rozumět nejen svému tělu a jeho chutím, ale i sami sobě a chování v určitých situacích.  Slavným termínem STRES označujeme nepřirozené, civilizací nebo vlastním egem vybičové nepřirozené stahy organismu (zvýšený svalový a tkáňový tonus) a sladká chuť nebo např. návykové látky typu alkohol, které stojí druhém pólu energetické houpačky, nám jednoduše pomáhají se trochu uvolnit, povolit a přiblížit se „středu“. První doporučení je tedy spíše hledání příčin našeho stažení a snaha o eliminaci těchto spouštěčů v rámci každodenního života.

Běžný bílý cukr, ale stejně tak i hnědý a i med jsou považovány za jednu z příčin tzv. zakyselení těla a vytváření živné půdy pro množení mikroorganismů zejména typu plísní a bakteriálních infekcí. Po požití potravin s vyšším obsahem cukru – nebo s tzv. vysokým glykemickým indexem se okamžitě zvýší poptávka po inzulínu. Vzhledem k tomu, že má poměrně velká část populace přiznané nebo skryté problémy se slinivkou břišní (diabetes prvního a druhého typu s šíří populací jak lavina), problémy s kolísáním krevního cukru a s tím spojená psychická nepohoda a následné přibírání na váze jsou na pořadu dne.

Jaké sladké si tedy dopřávat?
Velká snaha by měla směřovat k znovu rozpoznání a nalezení přirozené sladké chuti. Prvním krokem k tomuto je zajímavé doporučení a tím je ubrat na soli. Když budete méně solit, máte šanci při konzumaci zeleninových polévek, obilnino-zeleninových pokrmů začít rozlišovat originální chuť potraviny.
Z obilovin je nejsladší – rýže, druh natural rýže zvaný „sladká“, jáhly a ječmen, z přirozeně sladké zeleniny je to hlavně – mrkev – dušená, hrášek, kukuřice v mléčné zralosti, cibule – blanšírovaná, raná kapusta, dýně, bílé zelí, petržel, pastyňák, červená řepa a řada dalších.
Dýně Hokkaido je typickým reprezentantem sladké chutě pozdního léta – pomáhá při poruchách funkce žaludku a je výborná i pro diabetiky. Podle barvy můžete soudit, že je plná provitamínu A- betakarotenu, ale obsahuje i hodně draslíku. Nejlepší pochoutkou z ní je určitě krémová dýňová polévka.
Podržení sladké chuti se dosáhne i určitými způsoby přípravy zeleniny – např. dušení v malém množství vody s malým množstvím soli, která vytáhne sladkou chuť z potraviny nebo zeleninu dušenou zakápnout rýžovým vínem Mirin.

Další přijatelné a doporučované sladké pokrmy jsou nejrůznější obilovino-ovocné sladké kaše  - kde se pracuje právě nejčastěji s jáhlami nebo sladkou rýží, ideálně doplněno sezónním ovocem našeho pásma nebo přes zimu sušeným, ke snížení glykemického indexu se doporučuje přidávat ořechy a semínka. Dobrým tipem jsou domácí ovocná pyré nebo kompoty – nejlépe z jablíček, hrušek, meruněk - v zimě obohacované o koření typu skořice, kardamom, zázvor pro zahřátí organismu.

Z výborných alternativních sladidel rozhodně doporučuji vyzkoušet a trvale zařadit na poličku v kuchyni některý z obilninových sladů – buď rýžový, nebo ječný – tzv. sladěnka.  (Jejich energetická kvalita je od běžných cukrů odlišná, na naše zažívání nepůsobí tak agresivně, jsou pomaleji tráveny a vstřebávány.) Zajímavé jsou rovněž ovocné a jablečné koncentráty pro jemné doslazování ranních kaší nebo nákypů nebo k dochucování nápojů, čajů.

Radka Krejčová
www.krabickuj.cz