Welness články

Zelenina - jak jsem na tom?

Když se řekne zelenina, většině lidí se vybaví slova jako zdravá, plná vitaminů a minerálů, chránící naše zdraví. To je zcela určitě pravda, bylo by však ještě lepší, kdyby lidé při slově zelenina použili vzápětí i slova jako chutná, křupavá, lahodná. Historická zkušenost velké skupiny zejména střední generace má zafixovánu zeleninu jako nutný doplněk masa a brambor ve školní jídelně, vzpomenou si na vybledlé, vyvařené kousky mrkve v polévkách v závodní kuchyni nebo univerzální míchaný salát z jednoho rajčete a zelí.

Je to bohužel tak, stále je dost lidí, kteří vnímají zeleninu jako ten barevný kopeček v rohu talíře, na který se vrhne teprve po té, až už na talíři nic jiného není, případně si pod pojmem zeleninové jídlo k obědu vybaví nepoživatelnou hrachovou kaši s párkem, připálené zapékané francouzské brambory s vybledle zelenými kousky hrášku apod.
Bohužel ani tradiční česká kuchyně neumí se zeleninou dobře zacházet, dlouhodobě ji dusí, vyvařuje, smaží v karbanátcích. Recepty jako rychlé lehké orestování zmrazené zeleniny na olivovém oleji, nebo jen ohřátí v páře jsou vnímány jako recept pro tvrdou redukční dietu, když už není jiné řešení, případně je to recept vhodný leda pro extravagantní vegetariány, tedy nic pro normální lidi. Bohužel stále pro velkou skupinu lidí u nás platí heslo, že nejlepší zelenina je ta presovaná přes prase, tedy vepřové maso a stačí občas nějaké to nakrájené rajče a paprika k pořádné propečenému bůčku.

Výsledek pak nemůže překvapit:

• jsme první v rakovině tlustého střeva na světě u mužů nad 50 let, ti mají největší odstup od zeleniny v jakékoliv formě
• každý rok onemocní na zhoubný nádor tlustého střeva 8000 lidí
• patříme mezi nejobéznější národy světa
• máme již skoro milion diabetiků 2. typu
• dětská obezita roste raketovým tempem

Přitom stačí málo, jen se držet doporučení lékařských společností, které na přední místo kladou informaci o konzumaci 400 gramů zeleniny za den.

Hlavní složkou zeleniny je voda a to až z 80%, obsah tuků i bílkovin (kromě luštěnin) také není výrazný a tak zbývá jen obsah cukrů, který může být vyšší u rajčat, kukuřice, melounu, nebo mrkve, ale i zde jde o množství velmi malá. Zajímavé jsou tedy jiné vlastnosti, ať již je to přítomnost specifické vlákniny inulinu u černého kořenu a artyčoků, barviv jako je beta- karoten u mrkve, zelenina kryje 30-40% denní potřeby vitaminu C, kvalitní zdroje jsou zelí, paprika, zelený salát, rajčata. Na rozdíl od vitaminů jsou minerály v zelenině vázány v těžce rozštěpitelných sloučeninách, lepší stravitelnost můžeme docílit tepelným opracováním. Jinak je zelenina hořčíku a draslíku. Kořeny mrkve, petržele nebo řepy obsahují procentuálně více vody, proto mají nižší obsah energie než brambory.